Proč nám život utíká?

Co máme všichni společného? Je to naše zdání, že život příliš rychle letí. Neustále slyšíme lidi kolem sebe řešit čas – jak ten rok zase utekl, jak to strašně letí a podobně. Proč každý říká, že čím je starší, tím mu roky rychleji plynou? Odpovědí je náš životní stereotyp. Pojďme se na to podívat.

Utíká vám život moc rychle? Zpomalte ho.

Jak je možné, že jako dětem nám život utíkal tak pomalu? Všechny ty dny, momenty, události a situace se vlekly. Čím je člověk starší, tím větší má zdání, že mu to všechno letí daleko rychleji. Ono je to ale opravdu jen zdání…

Jako děti jsme objevovaly svět, vše kolem nás bylo nové – naše myšlenky, kamarádi, školka, škola… všechno bylo nové. A to je odpověď jak zpomalit „život“. Neustále objevovat nové věci. Pokud chcete „žít déle“ objevujte a zažívejte nové věci, výlety na nová místa, poznávejte nové lidi, najděte si nové koníčky, zkoušejte různé sporty, zkuste změnit práci, zkuste se přestěhovat.

Ať už čas plyne podle hodin stejně, tak dojmy z hromady našich nových zážitků budou tak obrovské, že při pohledu zpět, za daný časový úsek stihneme více věcí. Z jiného úhlu pohledu můžeme říct, že jsme „natáhli čas“.

Když se ohlédneme zpětně, určitě najdeme nějaký náš životní úsek, který trval dlouho. Nebyla v tom okamžiku přítomná ve vašem životě nějaká změna? Nepotkali jste nového životního partnera? Nepřestěhovali jste se? Každý si určitě něco najde. Jsou to změny v životě, které rozbíjí to zdání rychle letícího času.

A tak se dostáváme ke stereotypu, který je největší zabiják času, jaký kdy na světě byl. Člověku, který žije stereotypní život, hoří život doslova před očima. Známe to… Zaměstnání, kde je každý den jako každý jiný, domácnost kde se nic zajímavého neděje, kamarádi kteří diskutují pořád o tom samém… a takto bychom mohli pokračovat dál. Pokud jste se v tom našli, tak neotálejte a rychle něco změňte!

Poznal jsem to sám v zaměstnání, kde jsem skoro rok dělal stereotypní činnost. Ten rok, co jsem tam pracoval, mi utekl jako žádný jiný. Naopak když jsem pracoval na místě, kde se každý den utvářel jiný program, jiná činnost, každý den jsem potkával nové lidi… Vzpomínám, že ten rok mi připadal rozsáhlý a pestrý. Člověk si jakoby pamatuje každý den toho roku.

Tato paměť ale u stereotypního zaměstnání nehrozí. Prožíváte každý den to samé. Pro mozek, který nezažívá akci a napětí je to hřebíček do rakve. Občas možná jíte na oběd něco jiného, možná občas uslyšíte nový vtip od kolegů… co to udělá? Udělá to to, že celý váš prožitý rok se vám bude zdát jen jako jeden měsíc. Každý rok, každý den, stejně tak každou hodinu máme pouze jednou za život. Máme zapotřebí to ignorovat a nechat náš život shořet stereotypem?

Většině z nás se zdá, že čím jsme starší, tím život rychleji letí. Je to dáno tím, že většina z nás už nezažívá tolik nových věci jako za našich dětských let. Pomalu a nenápadně míříme ke stereotypu.

Chtějme změny, objevujme a tím se budeme odchylovat od stereotypu a čas začneme vnímat naprosto jiným měřítkem.

Pamatujme si:

1. Stereotyp zrychluje váš prožitý život. Jsou to změny ve vašem životě, které zpomalí vaše vnímání rychle hořícího života.
2. Velké množství změn a nových zážitků způsobí, že vaše vnímání času začne plynout jiným měřítkem.