Převzít zodpovědnost za život je odvážný čin

Kdo z nás je plně zodpovědný za svůj život? Kdo z nás raději věří pravdě druhých lidí místo toho, aby věřil sám sobě? Každý z nás uvnitř tuší, že čím více budeme házet zodpovědnost na druhé, tím méně budeme svobodní. Stejně tak když budeme házet vinu na kohokoliv kolem nás, nebudeme svobodnými lidmi.

Naopak když převezmeme zodpovědnost za situace kolem nás, budeme mít nad nimi moc. Můžeme je vyřešit, jelikož jsme přijali zodpovědnost za to, co se nám v životě děje.

Pokud však dáme zodpovědnost do rukou jiným lidem, staneme se bezmocnou loutkou našeho vlastního života. Zodpovědnost nám dává sílu ovládat náš život. Odmítání zodpovědnosti bere sílu. I když se může zdát, že jsme se z dané situace „vyvlékly“, ve skutečnosti se stáváme obětí.

Pozice oběti nám ale vždy bere energií a vyčerpává nás. Škoda, že zrovna tohle nás na školách neučí. Ušetřili bychom si v životě mnoho trápení.

Kdykoliv, kdy hodíme vinu na druhé lidi, jsme obětí a odmítáme převzít zodpovědnost. Kdykoliv se z něčeho vymlouváme, jsme obětí. Kdykoliv se litujeme, jsme obětí. Kdykoliv jsme v životě zažili nějakou špatnost, často přecházíme do role oběti. Neudělali jste zkoušku ve škole? Nezvládli jste autoškolu? Nezvládli jste dokončit určitý projekt? Někoho jste nepřesvědčili ke schůzce? Někdo vám vynadal? Umřela vám kočka a vy se litujete? Někde jste se zranili a teď ležíte v nemocnici s otázkou proč já? Přišli jste o blízkého člověka?

Mnoho podobných událostí nás dostává do pozice obětí a tím nám bere sílu. Nejsou to ty události samotné, které nás oslabují, ale to, že se v nich vidíme a cítíme jako oběti – ať už jiných lidí, nebo nepřízní osudu.

Jak se ale zbavit sebelítosti? To první co musíme udělat, je otevřít oči a všimnout si, respektive nabýt sebeuvědomění – uvědomit si sám sebe. Stát se pozorovatelem sebe sama. A pak převzít zodpovědnost. Za všechno.

Pozice oběti není nikdy sympatická. Často jsme v ní naprosto zbytečně, kolikrát už jen ze zvyku, který jsme si osvojili a který zpočátku ani nevidíme. Můžeme to pozorovat všude kolem sebe.

Každý z nás najdeme v okolí osobu, která si neustále stěžuje na svůj stav, na své konto, na politiky, na práci kterou dělá, na lidí co má kolem sebe, na zdravotní potíže které ji sužují… Tohle stěžování a neustále naříkání je právě tou rolí oběti. Naopak osoba, která pracuje na tom, aby si na tyto záležitosti nemusela stěžovat, převzala zodpovědnost za sebe sama a pracuje na řešení, pracuje na svém úspěchu.

Dokonce jsou příběhy lidí, ležících po nehodách v nemocnicích, kteří převzali zodpovědnost za to, co se jim stalo. Stejně tak se rozhodli převzít zodpovědnost za to, že se z toho dostanou. V momentě, kdy se takový člověk rozhodne, přestane být oběti a přestane být vnímán jako oběť. A jaký je výsledek? Často takový člověk šokuje doktory tím, že se léčí rychleji než se předpokládalo. A proč? Protože v síle lidského myšlení je obrovská moc.

Nepodařila se vám zkouška z účetnictví? V pořádku, vy jste si tu školu vybrali a vaše zodpovědnost je ji zvládnout. Je potřeba se líp naučit, změnit přístup, nebo se jen lépe vyspat. Je to vaše zodpovědnost, ne nikoho jiného. Pokud budete házet vinu na učitele, akorát mu budete dávat sílu skrz vaše myšlení – on za to může.

A když někdo jiný může za váš výsledek, kdo má moc? Možná, že daný učitel nechová ke všem stejný přístup, avšak pořád je to jen o vaší zodpovědnosti.

Vy jste si ho přitáhli do života, vy jste si vybrali tento termín, tuhle školu… Převezměte proto zodpovědnost a nikdy neříkejte že: „…za to může někdo jiný“.

Převezměme zodpovědnost za všechno, co se nám dělo, děje i co se nám dít bude. I za věci, u kterých bychom řekli, že za ně nemůžeme. Bohužel můžeme. Nějakým způsobem jsme si je přitáhli do života, ať už jsme chtěli nebo ne.

Učiňme rozhodnutí, že za sebe přebíráme zodpovědnost a sledujme, co se bude dít.

Autor: Pavol Hurta